… když 1914 Rakousko vyhlásilo válku, byli jsme nepřipraveni. A když přicházeli zprávy, že čeští vojáci odpírají Rakousku povinnost na válečných polích, že vzdávají se do zajetí, aniž by kdo dříve byl mezi nimi agitoval, když slyšel jsem, jak jednají moji voličové, tehdy řekl jsem sám sobě: „I ty musíš konati svoji povinnost nyní.“ A dnes, kdybych byl mladší, stál bych tu mezi vámi jako voják. Ale i já bojuji. Všecko to, co vy zde děláte, všecky vaše úspěchy my zpracujeme diplomaticky, vykládáme naše požadavky a přání celému světu. Věřte, bratři, umříti není tak strašné! Zde smrt na bojišti je smrt česná, je to smrt lepší než to strádání hladem a žalářování Habsburky…
T. G. Masaryk
z řeči k dobrovolcům v Berezně 17. srpna 1917       U Zborova jsme vybojovali veliký boj: mravní hodnota malého počtu zvítězila nad přesilou.
      Zborov byl projevem národního ducha, ukázal, že naše národní ideály, touha po svobodě a po spravedlnosti, jsou velkou mocí, jsou-li jimi naplněni všichni bojovníci, od prostého člověka až k vůdci – vědci Masarykovi. Naše dávná historie, hrdinnost vojsk husitských, naši buditelé, myšlenka sokolská, všichni oživili zbraně v rukou dobrovolců, že jim nikdo neodolal.
      Proto patří Zborov celému československému národu: těm, kdož žili v jeho době, pokolením dávno minulým a také těm, kdož žijí dnes. Neboť, vyjádřil-li náš národ svými dobrovolci za světové války odhodlání přinést i nejtěžší oběti, projevil tím také schopnost vést a řídit vlastní stát.
      Zborov dal základ naší samostatnosti, je stálým zdrojem posily a poučení těm, kdož tento stát vedou a povedou, jako jim byl nám v bojích po Zborovu. „Bít se a vítězit jako u Zborova“, bylo potom heslem našich jednotek.
      Mladá armáda Československé republiky roste z kořenů, jimiž jsou naše zahraniční vojska. Jejich slavné činy jsou jí vzorem a příkladem a pokud v ní bude žít duch těchto vojsk, potud bude naší pevnou záštitou.
      Než, myslíce na dnešek, nezapomínejme na včerejšek. Zachovejme ve vděčné paměti všechny, kdož dali za nás v oběť své životy, nezapomínejme těch, kdož spí svůj věčný sen u Zborova. Budiž jim čest a věčná paměť!
      Vítězství zahraničních vojsk posilovalo vědomí národa doma, že vytrval až do konce. Také dnes je třeba, aby armáda a národ byli zajedno, i naše dnešní armáda potřebuje, aby s ní všichni občané republiky spolupracovali, aby ji všichni měli rádi.
Armádní generál Jan Syrový
generální inspektor branné moci