Co znamená Zborov v mém životě?
            V roce 1937 byla položena účastníkům zborovské bitvy otázka: Co znamená Zborov v Tvém životě?       Vítězství u Zborova je důkazem, že proti vůli lidské a dychtění duše neexistuje žádných překážek.
Stanislav Čeček       Zborovská bitva byla mi velkým příkladem, že jedinec, včleněný do armády, neznamená skoro nic a znamená přece velkou moc, je-li víra o mravním a spravedlivém boji spojena s odhodláním, a jsou-li u všech stejné.
J. V. Čermák       Není v mém životě významnější události nad účast v československých legií za světové války. Štěstím a hrdostí mě naplňuje vědomí, že mi bylo dopřáno splnit svou národní povinnost a zúčastnit se slavných bojů za osvobození drahého národa a vlasti.
Josef Endt       U Zborova mi bylo právě dvacet let. Jako nadšený odchovanec Sokola prožíval jsem tehdy více než obyčejný boj a na tu dobu vzpomínám jako by to bylo nedávno, před několika dny.
      Dnes těžko někdo pochopí radost nás Čechoslováků, nás bratří dobrovolců, kteří jsme se scházeli s různých úseků ohromné ruské fronty do houfu, tam před Zborovem v Jezerné. Byli jsme silní, sebevědomí a hrdí, když nás bylo pohromadě deset, sebevědomí stouplo, když nás byla rota, což teprve, když nás byl pluk!
      A nás byla u Zborova celá brigáda!
      Ještě teď vidím ty planoucí zraky letících útočníků, ještě teď vidím usmívající se bratry raněné a umírající.
      Takoví byli Čechoslováci u Zborova, taková byla naše 2. rota I. Pluku, taková byla celá naše brigáda!
      A já věřím, že takový je a bude celý náš národ.
Václav Grgurič       Dnes v odstupu dvaceti let připadá mi Zborov tím, čím nám je 28. říjen. Jenže Zborov je posvěcen krví a životy bratří.
Matěj Gibson       Bitva u Zborova ukázala velkou mravní sílu našeho lidu a jeho lásku k svobodě. Touha po svobodě národa vedla tehdy naše kroky na místa, na nichž jsme doufali zničit nepřítele. Věřím, že bude-li každý Čechoslovák naplněn vírou v spravedlnost a ve vítězství, tak jako bratři u Zborova, budeme nepřemožitelní.
Josef Kuchař       Bitva u Zborova mne vedle řady jiných bojů našich legií přesvědčila, že náš voják je udatný, bystrý, samostatný a houževnatý bojovník, který má dost reální představivosti a vynalézavosti a který nepotřebuje brutální kázně, je-li pro boj mravně připraven a pokládá-li úspěch v boji za věc své cti.
      Výsledek památné bitvy mi ukázal, jak a v čem je cvičit a vychovávat naše brance. Kromě technické přípravy a dokonalosti učme je ctnostem, jimiž se označovali naši v boji nezlomní, avšak jinak tak skromní bratři od Zborova.
František Nevěřil       Ačkoliv jsme ještě mnohokrát i po Zborovu dokázali se zbraní v ruce svoji neohroženost a sílu, zůstane v mém srdci Zborov do posledního dechu vzpomínkou nejkrásnější a nejsvětější.
Jan Pelnař       Sebevědomí a víra, které vyrostly za zborovského vítězství, posilovaly nás také později, v dobách největších strádání fyzických i mravních, a posilují nás i dnes, kdy s klidem a připraveni očekáváme dnů příštích.
Václav Šára       Za vlast, za svobodu a za svůj lid půjdeme bojovat, dokud naše ruce pušku unesou, zase tak, jako jsme šli u Zborova.
Václav Štumpf       Co znamená Zborov v mém životě?
      Mohu to říci bez rozmýšlení, často si to uvědomuji.
      Od Zborova jsem si odnesl, kromě zranění a vyznamenání, zesílené sebevědomí a víru v našeho vojáka.
      Obojí mi prokázalo velkou službu v bojích pozdějších, kdy jsem byl jako mladičký velitel roty postaven před úkoly, pro které bylo třeba delší přípravy.
      A toto zborovské dědictví je mi oporouz také dnes. I když mi není vždy také výhodou, přece se ho nikdy nevzdám.
Karel Teringl       V bitvě u Zborova jsem poznal, co dokáže v životě nadšení pro velký cíl. Každý z nás si byl tenkrát vědom své osobní odpovědnosti a snažil se ze všech sil vykonat co nejlépe svůj úkol.
      Věřím také, že náš malý národ osvědčí v potřebnou chvíli právě tolik skvělých vlastností a mravních hodnot, kolik jich prokázal u Zborova.
Vilém Vlasák       Být v pětadvaceti letech trvalým invalidou je jistě neradostné.
      Dnes však, kdy všechno už přebolelo a kdy jsem se smířil se svým osudem, je pro mne Zborov nejkrásnějším okamžikem mého života, na nějž jsem žárlivě hrdý.
      Nic tuto vzpomínku dosud nepřekonalo.
      A věřím, že také nepřekoná.
Alexander Zach      
      Na Zborov nezapomenu v životě nikdy!
      Není to pro mne pouze pole bitvy, jsou to hlavně milé tváře bratří, božích bojovníků, odhodlaných, nebojácných, dychtivých odčinit staleté křivdy; jsou to oči hořící nadšením a smrtelně znavené po splnění úkolu.
      Je to vzpomínka na oběti, bez nichž se velké věci nedějí.
      Je to poznání, že jedinec naznamená mnoho, že však s heslem „Všichni za jednoho a jeden za všechny“ v srdcích, mohou se odvážit i malé národy velkých věcí, že bratrství ve zbrani, vědomá kázeň, zvláště dobrovolná, tvrdá a nezlomná vůle zvítězit, učiní nemožné – možným.
      Je to poznání velitele, že ovládá-li své vojáky duchem, je pravým velitelem, schopným vykonat daný úkol.
      Je to poznání velké bratrské lásky schopné obětí, je to příklad, v jakém pospolitém duchu je třeba žít, aby byly uchovány naše nejdražší národní statky: svoboda národa a státní samostatnost!
Robert Vobrátílek       U Zborova jsem po prvé pocítil bezmocnost jedince, po prvé jsem pocítil jeho sílu. Viděl jsem, jak nás všechny vede jedna myšlenka, která spojila lidi přes moře pro jeden cíl. Byla to svobodná myšlenka, bylo to víc, byla to spravedlivá myšlenka.
      Již po dvacet let věřím, že rozdíl mezi polovinou srdce a celým srdcem je právě tak velký, jako mezi porážkou a vítězstvím. A nic není tak silné jako pravda.
Václav Lacina       Zborov pro mne znamená především ztrátu mého drahého bratra Františka, který padl v 2. rotě I. Pluku, vedené praporčíkem Vašátkem. Ztratil jsem v něm nenahraditelného kamaráda a vlastně dvojnásobného bratra a každá vzpomínka na něho je zároveň spojena se Zborovem. Sám jsem byl raněn průstřelem pravého ramene a proto nosím trvalou upomínku na zborovské zákopy…
      …Nejsilnější a nezapomenutelný dojem však ve mně zanechává ono časné letní jitro, kdy nad hlavami československé brigády proletěly první těžké granáty vlastní dělostřelecké přípravy. Jejich ostrý, řezavý zvuk pozdravili hoši mé roty spontánním a radostným Nazdar! A veselým házením čepic do vzduchu. Ač mnozí tak vlastně zdravili svou smrt, byl to přece jenom pravý a přirozený projev nálady a ducha, s jakým jsme stáli v zákopech a s nímž se šlo do útoku.
      Naše brigáda u Zborova byla otrhaná, v celku také málo vyzbrojená, ba ani její vojenský výcvik nebyl zvláštní. Avšak svou duchovní stmeleností a odhodláním zemřít vyhrála.
      Dokázala prakticky, co tak krásně řekl Masaryk: „Československý voják musí mít ideu.“ Ideu jsme měli, cíl byl jasný a proto byl také výsledek tak jasný a určitý.
      V tom je trvalá cena Zborova, snad ještě větší než v jeho významu vojenském.
      Vzpomínáme proto na Zborov stejně radostně, jak radostně jsme u Zborova bojovali.
Karel Kutlvašr       … O vítězství u Zborova rozhodovaly více duchovní a mravní hodnoty našeho vojáka, než jeho technická způsobilost a hmotné zajištění. Zborovská bitva ukázala, že je třeba budovat všechny tyto složky brannosti zároveň a harmonicky, zvláště pak že je třeba nezapomínat, že příprava duchovní trvá déle a že neocenitelnou pomůckou při ní jsou národní vzory z minulosti. Hrstka obětavých a nezištných dovede otřást i světovými názory, je však třeba činů, ba i krve.
      To jsou články mé vojenské víry v náš národ. Zborov k nim dal základ, zabraňuje pochybám, a pro budoucnost věřím, že Zborov je příkladem.
Bonifác Káňa       Zborov byl pro mne a pro nás všechny krokem pevných mužů, kteří nastoupili cestu k zářící hvězdě svobody.
      Bratrská mohyla u Cecové nám připomíná, abychom ztrátu našich padlých bratří nahradili zvýšenou činností a abychom tím usilovněji kráčeli za svým cílem.
Adam Kříž


      Časový odstup mě učí být stále hrdějším na osud, který mi dopřál účastnit se boje za obnovení našeho státu.
      Nejvíce si vážím síly idealismu Starodružinníků a rytířsky krásné odvahy a obětavosti československého vojáka u Zborova.
      Proč právě Zborova?
      Protože náš voják šel k Zborovu na vlastní přání, spoléhaje jedině na sebe, a bez potřebné moderní výzbroje. Šel s písní na rtech a s radostí v srdci bojovat a umírat nejen za svoji vlast, nýbrž i vědomě se obětovat, aby zachránil ruskou frontu a tak splatil velkou hřivnu na náš dluh Rusku a celé Dohodě.
Ondřej Biebl


      …Zborov však znamená v mém životě také velké vítězství nad mým „já“. S přihláškou do první útočné vlny granátnické bylo třeba zlomit v sobě všechno, co svádělo k nadějím na shledání s rodiči a s domovem, na pokračování v mladém životě. Bylo to rozhodné překonání strachu z téměř jisté smrti dobrovolným obětováním vlastního života pro zájmy vyšší a pro lepší zítřek národa.
Karel Fibich


      Pro mne má Zborov význam několikerý. Znamená předně pocit vykonané povinnosti vůči těm, kteří nás výchovou připravovali k velkým dnům bojů osvobozovacích, potom pocit uspokojení, že mi bylo dopřáno dokázat, že sémě výchovy zaseté rodinou, školou a Sokolem, nepadlo na skálu. Konečně měl Zborov vliv na vzrůst naší osobní hrdosti, které se nám tak málo dostávalo.
      Zborovem jsme dokázali, že jsme hodni nést slavné jméno Čechů-válečníků, že jsme hodni stát v řadách těch, kteří, chráníce sebe, chránili svobodu celého světa.
      Zborov bude pro mne jako pro vojáka z povolání stále zářivým příkladem, že velká mravní síla, vůle, houževnatost a nadšení jsou s to vyvážit jak nedostatky bojových prostředků, tak také větší počet nepřátel.
      Chtít a věřit, znamená zvítězit!
S. R. Brunner