Ekonomické „drobnosti“

   Přemýšlel jsem, jak tento příspěvek nazvat, aby vystihoval pravou podstatu problému.
Rozdělením Československa na Českou a Slovenskou republiku zbytečně vznikly nebo stouply náklady občanům a státu (státům) a zároveň často znamenají zisky velkým a mnohdy i nadnárodním společnostem.

   Jsou to například „slevy“ na českých a slovenských drahách, které lze uplatnit jen na jedné či druhé straně a platí jen v dotyčném státě, ve druhém se platí cena v plné výši (tím trpí nejen členové rozdělených rodin, platící zbytečné náklady, ale i vzájemný turistický ruch). Podobně i v případě jízdy osobním autem vás nemine platba dvou dálničních známek.
   Jsou to větší poplatky za dopisy a balíky posílané do „zahraničí“.
Dalšími náklady jsou platby mobilním operátorům, kteří si obvykle účtují daleko více za telefonát do zahraničí než za telefonát v domovském státě. Jeden stát by pomohl ušetřit náklady firmám a podnikatelům (náklady se pak musí promítnou do cen služeb či výrobků, které platí spotřebitel).
   Nejvíce však vydělávají banky, protože kromě směny jedněch peněz za druhé, mají doslova brutální poplatky za převod peněz z jednoho státu do druhého.
   Příklad: Ještě donedávna, podle mých informací platilo, že pokud z České spořitelny v České republice (z účtu) posíláte peníze na účet některé z bank ve Slovenské republice, pak zaplatíte za tento převod celá 4% z převáděné částky bance, přičemž minimální poplatek za tento převod je 200kč a maximální 4 500kč.
   Dnes to je platba 1% z převáděné částky bance, přičemž minimální poplatek za tento převod je 220kč a maximální 1 500kč elektronickou formou - za písemný příkaz k úhradě jsou náklady ještě o 200kč vyšší (neplatí pro Slovenskou spořitelnu, která je sestrou České spořitelny).
   Můžete namítnout, že Vy peníze do zahraničí posílat nebudete, ano, ale bude je posílat podnikatel, živnostník nebo podnik který Vám to potom musí naúčtovat v ceně svých produktů. Pokud to bude navíc i Váš zaměstnavatel, pak bude při pravidelných platbách přicházet o nemalé finanční částky a tím i jeho chuť k zvýšení Vašich mezd, coby Vám zaměstnancům, bude menší.

   Jsou to také zbytečné výdaje na dva prezidenty a parlamenty (Národnu radu) a také i větší náklady na byrokracii dvou států místo jednoho – naši politici si rozdělením Československa rozdělili svá politická koryta a my občané jim je platíme.

   Důsledek rozdělení Československa jsou zbytečné náklady a tím i ochuzení nás všech. Sjednocení by ušetřilo mnoho peněz nejen státu, ale i každému z nás.


„Dbejte, aby vůdcové měli na pravém místě – srdce, svědomí a rozum. Divíte se, že v době hospodářsky tak svízelné dávám na prvé místo srdce, snad se Vám to zdá příliš citovým. O ne – rozvážil jsem dobře, že právě v době těžké je třeba, aby vedoucí člověk měl srdce na pravém místě, aby dovedl hřejivým citem probuditi lidské svědomí k plné odpovědnosti a dal zároveň ušlechtilý podmět ku práci a činům pro lid, hospodářskými poměry zkrušený.“

Antonín Švehla